Práce za desetikoruny, ze které není úniku. Otroctví v Česku kvete

Místo 150 korun na hodinu jen 80 až 150 korun denně za tvrdou práci na stavbě. Jedenáctihodinové „směny“ bez jediného dne volna. Kdo se odvážil stěžovat si, čelil fyzickým výhrůžkám. V některých případech došlo i k fyzickému napadení. Tak vypadal život 22 „zaměstnanců“, které k otrocké práci v Česku zneužíval Slovák R. L. Během dvou let si novodobý otrokář přišel na více než 11 milionů korun.

„Využíval tíživé finanční a nepříznivé sociální situace bezdomovců, cizích státních příslušníků, kteří se zdržovali na území České republiky bez prostředků a přístřeší, a osob ze sociálně slabého prostředí, a pod příslibem pravidelného výdělku,“ uvádí se v usnesení Nejvyššího soudu, který R. L. začátkem letošního léta zamítl dovolání.

Jeho jméno nebylo zveřejněno, stejně jako jména kumpánů a obětí – Čechů i cizinců. Otrokář si odsedí osm let a šest měsíců. Jeden ze spolupachatelů čtyři roky natvrdo, druhý dostal čtyřletou podmínku.

Zpráva, kterou o obchodování s lidmi vydalo v polovině července české ministerstvo vnitra, dokresluje, že cizinci z Evropské unie, kteří jsou dnes v Česku k otrocké práci využíváni, bývají nejčastěji Rumuni a Bulhaři. Pokud jde o občany ze zemí mimo unii, velmi často jsou v Česku vykořisťováni Vietnamci a lidé z bývalých států Sovětského svazu.

Ve většině případů se jedná o lidi na okraji společnosti. Například skupina kolem L. R. vyhledávala na pražském hlavním nádraží i na jiných místech v Česku a na Slovensku bezdomovce a cizince, kteří v Česku zůstali bez finančních prostředků. Ti byli následně převezeni do ubytoven v jižních Čechách a poskytováni jiným firmám k těžkým stavebním pracím. Společnosti, u kterých tito lidé pracovali, přitom neměly tušení, že na jejich stavbách de facto dřou otroci.

Zdroj informací : ekonom.ihned.cz